Betta tussyae - Akvárium Živě 02/2007

Odkazy na internetové stránky věnující se chovu Betta splendens - stránky chovatelů bojovnic, labyrintkářských spolků, jiná diskusní fóra, akva články a další. České i zahraniční.

Jak se Vám tato bojovnice líbí?

Anketa končí za stř led 13, 2010 7:15 pm

Líbí se moc
3
30%
Ujde
5
50%
Nic moc
2
20%
Nelíbí
0
Žádná hlasování
 
Celkem hlasů : 10

Betta tussyae - Akvárium Živě 02/2007

Příspěvekod Semtex » pon říj 05, 2009 7:15 pm

Tento článek je z těchto stránek, kde najdete i fotečky
http://www.akvarko.cz/clanky.php?str=102

Betta Tussyae
Dr. Jürgen Schmidt
(na AKVARKO.cz vyšlo 6.9.2009)

Tento článek jsme pro Vás připravili ve spolupráci s magazínem AKVÁRIUM živě.

Červená bojovnice Betta tussyae je v IGL poněkud zanedbávána. Krásný příspěvek v "Labyrintu " (van der Voort 2006) mne přivedl na myšlenku, napsat i o mých zkušenostech. Také si myslím, že mé částečně již historické snímky, je škoda nechat nečinně ležet v archivu a je lepší se o ně podělit s ostatními akvaristy.



V průběhu uplynulých let jsem mohl detailně pozorovat 20 výtěrových period Betta tussyae. Ryby pocházeli z následovného naleziště: Terra Typica, Mersing "km 14/16 " a Mersing – Kluang "km 219 ". K těmto pozorováním bylo k dispozici 40 adultních párů a přibližně 500 mladých rybek. V habitatu se Betta tussyae příležitostně vyskytuje společně s Parosphromonus nagyl (Schiller 1985 a,b). To způsobilo téměř současné popsání obou druhů. K názvu Betta tussyae nejsou žádná synonyma, avšak Vierke (1986) použil nespávný způsob psaní a považoval tuto rybu za barevnou variantu Betta coccina. Jeho zprávy jsou tedy ve skutečnosti první a současně jediné zprávy o chovu Betta tussyae.



Charakteristika

Tento druh patří ke štíhlým červeným stavitelům pěnového hnízda, a proto jej řadíme k přímým příbuzným Betta brownorum, Betta burdigala, Betta coccina, Betta livida, Betta persephone, Betta rutilans a Betta uberis. Betta rutilans z Bornea je přímý příbuzenský protějšek, ale i Betta livida, také z Malajského poloostrova, je téměř také tak blízce příbuzná. Velká Betta bellica patří jen do vzdáleného příbuzenství a právě tak vzdálený vztah je i ke skupině Betta splendens. Na rozdíl od dřívějších domněnek neexistuje vztah ani k tlamovcovým Betta foerschi, Betta mandor a Betta strohi.



Také u Betta tussyae jsou samečkové (v celkové délce srovnatelné např. s Betta coccina) se svými 6cm asi o 0,5 cm větší než samičky a jejich ploutve jsou plošně širší. Obzvláště břišní ploutve jsou protaženější a končí bílým zahrocením. V akváriu se Betta tussyae dožívají až 3 roků a i ve stáří si uchovávají svoje pestré zbarvení. Betta tussyaeje typickým představitelem štíhlích bojovnic, stavějící pěnová hnízda. Jejich normální zbarvení sestává ze tří hnědých až červených podélných pruhů na šedivém až béžovém podkladu. Střední pruh je širší – až 4 mm. Duhovka je hnědá až černá. Obličejová maska sestává ze tří podélných pruhů. Nádherné zbarvení těla a ploutví je sytě červené nebo vínově červené. Nepárové ploutve jsou červené a v membránách bílé nebo světle modře tečkované. Samečkové B. tussyae mají na žaberních víčkách svislé červené skvrny, u samiček jsou tyto skvrny zbarveny zlatě nebo do měděného odstínu.


Podle místa nálezu lze u příslušných variant pozorovat po stranách těla zelený nebo modrý třpyt. Při agresivní náladě (typické i pro Betta coccina) jsou viditelné dva světlé podélné pruhy, které jsou však u Betta tussyae většinou poněkud širší než u Betta coccina. Podélné pruhování může být u různých variant, závislých na místě nálezu, rozdílné (např. Schiller 1991 a). V této – většinou agonistické – náladě jsou ploutve ještě silně červeně zbarvené. Stejně jako u Betta Brownorum a Betta coccina svítí i u Betta tussyae oči intenzivně modrozeleně. Při déletrvající agresivní náladě a při tření jsou oči Betta tussyae celkově červené nebo tmavě hnědočervené a jen vnitřní a vnější okraje duhovky se lesknou zeleně.

Příčné pruhování samiček ve zbarvení při námluvách zcela odpovídá pruhování, které mají také samičky Betta coccina. Na rozdíl od Betta coccina však samičky Betta tussyae vykazují příležitostně na vrchní straně hlavy kropenaté zbarvení, podobné jako u mnohých forem Betta splendens např. "Ban Pak Bara ".

Při stresovém zbarvení jsou tyto ryby výjmečně také podélně pruhované, ale tělesné červené zbarvení se stává světle hnědým nebo až šedým a nepárové ploutve jsou téměř transparentní.

Tvoření revíru a jeho obrana

V přípravě na tření staví sameček pěnové hnízdo. To může být u hladiny pod listem rostliny nebo jiném plovoucím předmětu, nebo také v dutině vzdálené od hladiny. Pěnové hnízdo tvoří sameček z pěnových bublinek tak, že vzduch od hladiny obaluje sekretem z tlamky. Z takto vzniklých jednotlivých bublinek sestává potom celé hnízdo. Délka jeho trvání je závislá na kvalitě vody, která musí být měkká a kyselá s minimální organickou zátěží. Teprve když je hnízdo zcela hotovo, smí ke tření připravená samička pod něj následovat samečka.

Ve třecí náladě chrání Betta tussyae svůj revír stejně agresivně jako zavalité bojovnice skupiny Betta splendens. Při takto vzniklých potyčkách může dojít k poranění ploutví, šupin a v nepříznivých případech dokonce i k usmrcení protivníka. Revír je celkově malý, nebývá větší než asi 25 – 40 cm v průměru a je srovnatelný s revíry Betta coccina a Betta livida.

Námluvy

Sameček Betta tussyae plave většinou proti samičce s vytrčenými ploutvemi, zůstane před ní stát a prohne tělo do L. Přitom bije do stran ploutvemi a zadní částí těla. Po laterálním imponování plave trhavým způsobem zpět ke hnízdu (vůdčí plavání) a snaží se tak nalákat samičku. Když je samička připravená ke tření, následuje samečka s přitaženými ploutvemi, vrtí tělem i ploutvemi nabo se smířlivě položí na stranu. Přitom je tělo lehce šikmo skloněno hlavou dolů v úhlu asi 10 – 25°. Doba námlut trvá u Betta tussyae přibližně čtyři hodiny.









Výtěr a první péče o jikry

U Betta tussyae jsou nápadná, obzvláště častá, náznaková páření. Samotný výtěr je podobný jako u Betta splendens a proto se s ním dnes nebudeme podrobněji zabývat. Ze skutečného páření vzniká 1 – 6 jiker, které leží na břiše samičky. Zde je sameček sbírá do tlamky a přenáší do hnízda. Jen zřídka spadne při péči o jikry některá z nich ke dnu. Celkově je z každé výtěrové fáze získáno jen asi 80 jiker. Jednotlivé fáze výtěru trvají zpravidla čtyři, maximálně pět hodin. Pro zajímavost ještě uvádím, že u Betta tussyae dochází v průměru k 1,3 náznakových páření během 10minut (max. k 5)a k 1,6 skutečným pářením / 10minut (max. k 69,3).

Péče o výtěr

Stejně jako u Betta coccina trvá vývoj jiker u Betta tussyae, při teplotě 24°C, 45 až 48 hodin. Další tři až čtyři dny vývoje potřebují vylíhnuté larvy než se rozplavou. Po celou tuto dobu sameček výtěr pečlivě ošetřuje, zatím co samička Betta tussyae chrání hranice revíru a je připravena převzít rodičovské povinnosti ve hnízdě v případě výpadku samečka. Při hrozícím nebezpečí pro výtěr nebo larvy jsou mláďata pečujícím rodičem, stejně jako u Betta brownorum, vzata do tlamky na dobu i několika hodin (Nuegebauer 1989,1990).

Chování po výtěru a péče o potomstvo

Betta tussyae stejně jako i jiné červené bojovnice, své potomstvo nepronásleduje. Mladé rybky začínají po půl roce dosahovat pohlavní dospělosti. Plně vzrostlé jsou však až ve věku jednoho roku. Podle dosavadních pozorování se mladé rybky nepodílejí na obraně revíru ani na péči o potomstvo, jak je tomu u Betta brownorum a Betta persephone. Dorůstající mladé rybky jsou samečkem v revíru trpěny, avšak krátce před pohlavní dospělostí je z revíru vyhání.




Péče

Nejvhodnějším umístěním těchto ryb je druhové akvárium. Musí být hustě osázeno rostlinami a na dně umístěno bukové nebo dubové listí. Při přiměřeném až řídkém osazení rybami není filtrování nutné. Pro chov dostačuje teplota vody 22 až 24°C, pro odchov ji zvýšíme o 1-3°C. Nutností je častá a vydatná výměna vody. Její hodnoty by měly být následující: 12°dGH a hodnota 4°KH by neměla být překročena. Při zachování těchto důležitých hodnot vám bude Betta tussyae v akváriu působit mnoho radostí a plně obstojí vedle ostatní "červené konkurence ".

Literatura:

Arnold J.P. 1938. Der Streifenkampffisch. Wochenschrift für Aquarien und Terrarienkunde 35(20), 306-307.
Donoso-Büchner, R. 1991. Beobachtungen zum Brutpflegeverhalten einiger schaumnestbauender Labyrintfische. Der Makropode 13(11-12), 241-243.
Donoso-Büchner, R. 1991. Anmerkungen zu schaumnestbauenden Betta Teil I. Der Makropode 13(11-12), 248-250.
Donoso-Büchner, R. 1991. Anmerkungen zu schaumnestbauenden Betta Teil II. Der Makropode 14(11-12), 248-250.
Donoso-Büchner, R. & Schmidt, J. 1991. Das Labyrintfischporträt Nr. 60. Betta tussyae Schaller, 1985. Der Makropode 13(7-8), 146-153.
Donoso-Büchner, R. & Schmidt, J. 1991. Ihr Hobby Kampfische Wildformen. Ruhmannsfelden.
Geck, J. 1985. Neue Arten in userenBecken. Betta tussyae spec. nov. Schaller 1985 und Parosphromenus nagyi spec. nov. Schaller 1985. Der Makropode 7(10), 205-206.
Krummenacher, R. 1985. Auf der Suche nach Bettas in Ost-Malaysia. Der Makropode 7(12), 245-252, 258.
Linke, H. 1991.Die Kleinen Roten Kampffische. TI 26 (8). Nr. 106, 9-12.
Neugebauer, N. 1989. Ansätze zur Maulbrutpflege bei Betta tussyae? Der Makropode 11(7-8), 105-110.
Neugebauer, N. 1990. DATZ 43 (10), 581, 595-597; Aquarien Terrarien 37 (10), 340-345.
Ng, P. K. L. & Kottelat, M. 1992. Betta livida, a new fighting fish (Teleostei: Belontiidae) from blackwater swamps in Peninsular Malaysia. Ichtyological Exploration of Freshwaters 3 (2), 177-182.
Schmidt, J. 1987. Zwei neue kleine Labyrinfisch-Juwelen schwimmen in unseren Aquarien.aquaria 34 (9), 148-152.
Schmidt, J. 1987. Der dunkenlrote Betta livida, Aquarium live 10 (3), 1, 3, 12-19.
Akvárium živě (2), 37-43.
Text: Dr. Jürgen Schmidt
Uživatelský avatar
Semtex
Chovatel bojovnic junior
 
Příspěvky: 636
Obrázky: 9
Registrován: stř úno 18, 2009 9:30 pm
Poslední návštěva: stř lis 15, 2017 5:38 pm
Bydliště: Starovice
Poděkoval: 4
Získal poděkování: 4
Národní vlajka:
Czech Republic

Zpět na Internet

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník