IGL standard pro posuzování bojovnic B. spl.

Soutěžní standardy pro ohodnocení kvalit chovatelských forem Betta splendens.

IGL standard pro posuzování bojovnic B. spl.

Příspěvekod To-Chu » čtv črc 27, 2006 10:00 pm

Obrázek Obrázek

http://aquabooks.cz/publikace/1782

Předmluva českého vydavatele
Z podnětu našeho přítele Arndta Holma se ve spolupráci s českými akvaristy podařilo uspořádat již několik soutěžních výstav rybek Betta splendens i s mezinárodní účastí. Ty plně potvrdily životaschopnost těchto soutěží.
Vzhledem k vývoji pohledu na ryby Betta splendens se ukázalo nutností vydat tento standard, který by měl být nejen pravidly a kritérií pro hodnocení těchto zajímavých rybek, ale měl by být i určitým metodickým návodem pro chovatele, na jaké vlastnosti se zaměřit v cílevědomém chovatelském snažení.
Děkujeme zejména našemu příteli Arndtu Holmovi za mnoho inspirativních myšlenek a všem českým akvaristům, kteří přispěli a přispívají k rozvoji chovu a soutěží rybek Betta splendens.

Slávek Boudný
Vladimír Hulman

Předmluva
Milí přátelé bojových ryb (Betta splendens), tímto se Vám dostává do rukou druhé vydání pravidel, která mají pomoci při posuzování bojovnic.
Již od začátku 80 let se konají výstavy bojovnic. V rámci Centrální pracovní skupiny pro labyrintní ryby (ZAG při Internationalen Gemeinschaft für Labyrinthfische /IGL/) byl vytvořen standard pro závojové formy pod vedením Helfrieda Dietricha, na jehož základě se konaly mnohé soutěžní výstavy. Takovou baštou výstav byl Erfurt. Zde se konalo přes 20 soutěžních výstav. Dalšími místy byla mezi jinými Thale, Cottbus,v Polsku Bytom a Myszkow. V posledních letech se přidali Hradec Králové, Havířov, Ostrava a Rychnov n/K. v Česku. Paralelně vznikl Standard "Mezinárodního Betta kongresu" v USA, který si klade jiné chovatelské cíle. Nachází velkou odezvu zejména v západní Evropě. Měl jsem příležitost navštívit jednu z těchto soutěžních výstav, v St. Avold a Blois. V zásadě jsou oba standardy vytvořeny podobně a liší se jen v detailech a chovatelském cíli.
Tato nyní předkládaná pravidla stavějí na obou standardech a nemají je nahradit, nýbrž nabídnout možnost, posuzovat společně rozdílné chovatelské cíle. Jen tak bude možné společně pracovat, pořádat společné soutěžní výstavy a volit společně vítěze.
S podnětem k tomuto přepracování, které bylo na základě získaných poznatků během používaní stávajícího standardu již dávno potřebné, přišel pan Dr. Jürgen Schmidt.
Za podněty a odkazy při přepracování tohoto standardu děkuji především panu Rolandu Ristovi z Erfurtu a panu Jörgu Töpferovi z Riesa, stejně jako českým přátelům, kteří umožnili použít standard v praxi.

Holm Arndt

Obsah
A. Hodnocení
1. Hodnocení obecně
1.1. Hodnocení
1.2. Předpoklady
1.3. Rozdělení

2. Rozdělení bodů
2.1 Temperament
2.2 Barva
2.3 Ploutve
2.4 Celkový dojem

3. Rozdělení podle variant
3.1. Obecně
3.2. Varianta K (krátké ploutve)
3.3. Varianta F (praporový ocas)
3.4. Varianta R (kulatý ocas)
3.5. Varianta D (dvojitý ocas)
3.6. Pro všechny varianty

4. Rozdělení podle barev
4.1. Obecně
4.2. Třída G (základní barva)
4.3. Třída H (světlé barvy)
4.4. Třída Z (dvojbarevné)
4.5. Třída M (vícebarevné)

B. Soutěžní výstavy
1. Předpoklady pro pořádání soutěžní výstavy
1.1. Přihláška
1.2. Koordinace výstav

2. Pořádání soutěžních výstav
2.1. Termíny
2.2. Zveřejnění (publikace)
2.3. Výstava
2.4. Hodnocení

3. Hodnocení soutěžních výstav
3.1. Vyhodnocení
3.2. Ocenění

C. Mezinárodní mistrovství
1. Předpoklady
1.1. Uspořádání
1.2. Přihláška
1.3. Standard

2. Vyhodnocení
2.1. Souhra jednotlivých hodnocení
2.2. Ocenění

D. Seznam použité literatury

E. Přílohy (Přílohy jsou uvedeny přímo zde. Stačí jen kliknout.)
Příloha 1. Žádost o uspořádání soutěžní výstavy
Příloha 2. Oznámení o konání výstavy
Příloha 3. Listina vystavovatelů
Příloha 4. Karta hodnotitele
Příloha 5. Listina hodnocení
Příloha 6. Popisky nádrže
Příloha 7. Výsledková listina soutěžní výstavy
Příloha 7a.
Příloha 7b.
Příloha 7c.
Příloha 8. Výsledková listina mezinárodní mistrovství

G. Poznámky

A. Hodnocení

1 Hodnocení obecně

1.1 Hodnocení

- Za uspořádání popřípadě organizací hodnocení je zodpovědný pořadatel.
- Hodnocení provádějí nejméně tři posuzovatelé kolektivně - veřejně nebo také hodnotí jednotlivě - tajně. Potom následuje vyhlášení průměru.

Poznámka: Aby se mohli zúčastnit výstavy také posuzovatelé, měla by být dána přednost tajnému posuzování. Aby posuzovatelé nehodnotili své vlastní ryby, měly by být tyto hodnoty při výpočtu průměru škrtnuty.

- Posuzování následuje bodovým systémem podle odstavce 2 tohoto standardu dle hodnotících kritérií. K hodnocení obdrží posuzovatelé od pořadatele kartu hodnotitele (příloha 4). Výsledky bodování se pak shrnou do listiny hodnocení (příloha 5).
- Při hodnocení je třeba nastavit osvětlení ve směru shora od posuzovatele.

Poznámka: Barvy vystavovaných ryb se jeví lépe při řádném osvětlení. Zejména modré a zelené odstíny potřebují světlo z nadhledu, aby byly přesně rozlišeny.

1.2. Předpoklady

- Tento standard platí jen pro Betta splendens
- Posuzuje se vždy jen sameček.
- K posuzování mohou být připuštěny jen zdravé ryby. Délka těla od tlamky ke kořenu ocasu musí být minimálně 3,5 cm.
- Ryby, které tyto předpoklady nesplňují, jsou zásadně z hodnocení vyloučeny.

1.3. Rozdělení

- Výstavní rybky se rozdělí dle zamýšleného chovatelského cíle do variant podle odstavce B3 a do různých barevných tříd a skupin podle odstavce B4 tohoto standardu. Vystavovatel může určit zařazení svých ryb do některé varianty, barevné třídy a skupiny. Neučiní-li to, provede zařazení ryb porota soutěžní výstavy.

Poznámka: zařazení vystavovaných ryb porotou do variant, barevných tříd a skupin musí být provedené tak, aby bylo dosaženo optimálního ohodnocení.

- Porota může barevnou skupinu podle odstavce B4 tohoto standardu v odůvodněných případech doplnit. Nové druhy musí být pořadatelem zvlášť označeny.
- Všechny varianty, barevné třídy a skupiny jsou navzájem rovnocenné.
- Porota vybere ze všech barevných skupin (nezávisle na variantě a třídě barvy) vždy tři nejlepší vystavované ryby.

Poznámka: Ve výsledkové listině (příloha 7) je nutné uvést všechny vystavované ryby. Skupiny barev bez zastoupení je možné vynechat.

- Porota vybere vítěze v každé barevné třídě (nezávisle na variantě)
- Ryba s nejvyšším počtem bodů je celkový vítěz výstavy.
- Porota vyhodnotí podle dosažených bodů jednotlivých vystavovaných ryb nejlepšího chovatele výstavy (1. 2. a 3. místo)

Poznámka: Každý chovatel obdrží jen jeden bodový zisk, ať vystavoval jednu nebo více ryb. Ten odpovídá nejvyššímu dosaženému ohodnocení jedné z jeho ryb.

2 Rozdělení bodů

2.1. Temperament - až 15 bodů

Zde se hodnotí, jak reagují vystavené ryby po odstranění stínítka, kterým byly odděleny. Podle rychlosti reakce, síly a výdrže bojového chování se rozdělí body. Čím opožděnější nebo čím menší je prudkost reakce, tím větší je bodová ztráta. Posuzováno je vždy 5 až 10 ryb současně.

2.2. Barva - až 25 bodů

Hodnotí se rovnoměrné rozdělení jedné nebo více barev na těle a ploutvích, stejně jako kresba a vzory vícebarevných ryb. Chyby barevnosti a kresby se podle rozsahu trestají ztrátou bodů.

2.3. Ploutve

Zde je základem zařazení do jedné z následujících variant. Ploutve musí odpovídat velikosti a tvarem základnímu typu varianty. Příliš malé nebo příliš velké, nepřirozeně nesené ploutve znamenají bodovou ztrátu. Totéž platí pro natržené a zmrzačené ploutve. Při jednoznačně rozpoznaných poškozeních vzniklých transportem je vhodné počínat si velkoryse.

- dorsale (hřbetní ploutev) - až 10 bodů

- caudale (ocasní ploutev) - až 10 bodů

- anale (řitní ploutev) - až 10 bodů

- ventrale (břišní ploutev) - až 10 bodů

2.4. Celkový dojem - až 20 bodů

Rozhodující pro udělení bodů je jednota a soulad tvaru těla a ploutví, držení ploutví a chování, tj. celkový estetický dojem (ohodnocení optického celkového dojmu a atraktivity) a doplňkově stupeň obtížnosti chovu. Aby se podporoval chov obtížných chovných forem a barevných variant a tyto byly po právu oceněny, měly by dostat body navíc. Kterých se to týká, musí určit porota soutěžní výstavy.

Celkový možný počet - 100 bodů

Obrázek

3 Rozdělení podle variant

3.1. Obecně

Každou vystavovanou rybu je třeba zařadit do jedné ze čtyř variant podle obr. 1

- krátký ocas (K)
- praporový (F)
- kulatý (R)
- dvojitý (D)

Pro všechny čtyři varianty platí rovnost ohledně hodnocení temperamentu, barvy a celkového dojmu, takže je zde možné společné hodnocení. Rozdíly vznikají jen při hodnocení ploutví. Body se srážejí za odchýlení od dále popsaného ideálního tvaru, který odpovídá plnému počtu bodů.

3.2. Varianta K (krátký ocas)

Do této varianty patří všechny ryby, které se vracejí zpět k divoké formě popř. "bojovnice" (Pla-kat). Ploutve jsou co se týká velikosti, mnohem menší a neměly by pokud možno překročit znázorněný poměr.
Caudale může být kulatá až půlkruhová (půlměsíc). Dorsale je kulatá a není vytažená. Anale je plošší.

Obrázek

3.3 Varianta F (praporový ocas)

Caudale je plochá a dlouze rozprostřená. Paprsky ploutví nevystupují zcela kruhovitě z kořene ocasu, jsou spíše paralelně až ke konci ocasu. Caudale může zlehka viset dolů, musí však být v zadní části ještě zřetelně nesena. Dorsale by měla být nesena zpříma. Tvar může být jak dlouze rozprostřený úzký srpovitý nebo ploše vytvořený. Anale je velká a plochá.

Obrázek

3.4. Varianta R (kulatý ocas)

Horní a spodní hrana caudale uzavírají u výstupu z kořene ocasu polokruh. Vnější paprsky běží obloukovitě dozadu a uzavírají kruh nebo elipsu. Jsou možné i tvary deltové nebo polokruhové (půlměsíc). Dorsální, kaudální a anální ploutve tvoří dohromady uzavřený tvar.

Obrázek

3.5. Varianta D (dvojitý ocas)

Jsou to dvě nad sebou ležící kompletní caudální ploutve. Tvar obou by měl být pokud možno stejný. Zářez mezi oběma díly může být drobnější nebo také větší. Musí to ale být jednoznačně dvě znatelné ploutve. Nesmí dojít k záměně s poškozenými rybami, které mají caudální ploutev roztrženou. Dorsle má dvojnásobný počet paprsků a je proto dvakrát širší než normální ploutev. Anale je vytvořena ploše.

Obrázek

3.6. Pro všechny varianty

- Špičatý ocas
Caudale může být u variant F a R špičatě vytažena, t.j. vnější paprsky ploutví běží společně a tvoří špičku.

- Třásňovitý závoj
Tento tvar se může vyskytovat u všech variant. Caudale není na zadní hraně hladká, nýbrž paprsky ploutví přesahují (mezi paprsky je blanka). Vnější hrany dorsální a anální ploutve musejí být vytvořeny obdobně.

- Dorsale
Dorsale má být velká a plochá a musí být nesena zpříma. Dlouze rozprostřený a srpovitý tvar není žádoucí. Paprsky ploutví mohou přesahovat.

- Anale
Anale se má u všech variant v širším smyslu podobat, má být rovnoběžná. Žádoucí jsou téměř čtyřúhelníkové a plné tvary. Může být lehce zaokrouhlená nebo špičatě vytažená.

- Ventrale
Tvar ventrale by měl odpovídat dozadu směřované čepele nože. Obě ploutve mají být stejně dlouhé a nesmí se křížit. Měly by se velikostí i tvarem hodit k tělu.

- Pectorale
Pectorale jsou důležité při posuzování agresivity. Měly by být obzvlášť dlouhé a široké, velikostí i tvarem hodit k tělu.

4 Rozdělení podle barev

4.1. Obecně

Každou vystavovanou rybku je třeba zařadit nezávisle na variantě do jedné z následujících barevných tříd a jedné podřízené barevné skupině.

- základní barvy (G)
- světlé barvy (H)
- dvojbarevné (Z)
- vícebarevné (M)

Při hodnocení je třeba dbát na následující:

- Barvy platí jako barevné skupiny, uvnitř kterých platí a jsou jako rovnocenné hodnoceny různě, navzájem si blízké barevné nuance.

- Tolerování mnoha tvárnosti uvnitř jedné barevné skupiny nesmí být zaměněno s chybami a odchylkami barev od standardu.

- Rozdělení do barevných skupin umožňuje snadněji zařadit do standardu nové výpěstky podle barvy a kresby vzorů.

- U jednotlivých ryb musí být barva na těle a ploutvích rozdělena pravidelně a jednotlivě. U vícebarevných ryb, tj. u všech forem s určitým barevným uspořádáním nebo s určitým vzorem, musí toto uspořádání vykazovat jistou pravidelnost rozdělení barev a kresby, stejně jako musí být čistě a jednoznačně ohraničené.

Poznámka: Je potřeba brát ohled na barevnou jednotu těla, aby se k sobě barva těla a ploutví hodily.Pokud se vyskytuje zrcadlo, musí být rovnoměrné. Při čistotě barev ploutví se s vyjímkou některých světlých (průhledných) barev jinak barevné tvrdé paprsky trestají.

- Výjimku, co se týče barev, tvoří pektorální ploutve. Protože se barevnost pectorale, zvláště u světlých ryb, vyskytuje náhodně a nelze na ní cíleně pracovat, netrestají se zásadně odchylky od základní barvy u pektorálních ploutví.

- Barva očí nabízí mnoho kombinačních možností. Může přibližně odpovídat barvě těla nebo může být také zcela černá. Proto se na ni obecně při hodnocení nebere ohled. Při celkovém dojmu může být ale barevně nešťastná kombinace, dle uvážení poroty, zohledněna.

4.2. Třída G (základní barvy)

Barevné skupiny

Červená
- světle červená
- tmavě červená
Skupina "červená" zahrnuje celou škálu od světlé až po tmavou. Důležitá je však jednota barevného tonu. Tmavé ryby, které mají černé pigmentové zrnění v kůži a tím jsou vlastně hnědočervené, patří také do této skupiny. Netrestají se ztrátou bodů kvůli barvě.

Zelená
- zelená
- tyrkysová
Barevná skupina "zelená" se dá jednoznačně rozeznat jen pomocí světla dopadajícího ze směru od pozorovatele. Jen pak se dají rozeznat třpytivé (měnivé) barevné efekty. Na to je třeba při hodnocení dbát

Modrá
- sytě modrá
- matně modrá (modře ocelová)
Barevná skupina "modrá" je sytě zabarvená a obměňuje se jen v nepatných znacích. "Matně modré" ryby jsou jednotně "modře" zabarveny a mají matně kovový lesk. Vyskytují se duhové barevné efekty.

Fialová
- sytě fialová
- matně fialová
- fialově - zeleně se lesknoucí
Barevná skupina "fialová" zahrnuje celou škálu od světlé až po tmavou. Důležitá je ale jednotnost barevného tónu.

Černá
- černá (tmavěhnědá)
- hnědá
Ryby barevné skupiny "černá" jsou jednotně matně "hnědé" až skoro černě zabarvené. Nemají, ale žádný lesk.

4.3. Třída H (světlé barvy)

Barevné skupiny

Zlatá
- zlatá zrcadlově zelená
- zlatá zrcadlově modrá
- zlatá zrcadlově matně modrá
Barevná skupina "zlatá" má jednotnou "zlatožlutou" barvu s lehce třpytivým leskem.

Žlutá
Ryby barevné skupiny "žlutá" jsou jednotně žlutě zabarvené a jsou zcela bez lesku.

Bílá
Ryby barevné skupiny "bílá" mají jednotně bílou pigmentaci a reflexní barvy se nevyskytují. Přípustný je lehce duhový lesk. Oči jsou tmavé.

Celofán
Vyznačuje se světlými průsvitnými ploutvemi. K tomu jsou barevné pigmenty pravidelně rozděleny, ale ne tak hustě jako u jiných barev. Tím se vytváří efekt "celofán". Mohou se vyskytovat všechny barvy.

Pastelové
Ryby barevné skupiny "pastel" mají slabší intenzitu barev oproti základním barvám. Ploutve ale nejsou průsvitné. Mohou se vyskytovat všechny barvy.

4.4 Třída Z (dvoubarevné)

Barevné skupiny

Opalin
Tělo je značně světlejší než barva ploutví. Ploutve jsou sytě zabarveny. Barva ploutví nesmí zasahovat na tělo. Ploutve nesmí mít místa s nižší barevnou intensitou ani nesmí být vícebarevné. Mohou se vyskytovat všechny barvy. Tyto ryby se také označují jako typ „Kambodža“

Obrázek

Je možný také opak v zabarvení, tedy tělo sytě zabarvené a ploutve světlejší.

Koňak
- koňak zrcadlově zelený
- koňak zrcadlově modrý
- koňak zrcadlově matně modrý

Obrázek

Ryby jsou jednotně zlatožlutě pigmentované. Na rozdíl od skupiny „Zlatá“ mají zřetelně tmavé orámování šupin a mají intenzivnější zelené popřípadě modré krytí. Ploutve jsou zabarveny stejně jako tělo.

Erfurtská modrá
- erfurtská modrá zrcadlově zelená
- erfurtská modrá zrcadlově modrá
- erfurtská modrá zrcadlově matně modrá

Obrázek

Ryby odpovídají barevné skupině „Koňak“. Rozdíl je v tom, že zelená nebo modrá je mnohem intenzivnější jak na těle, tak i na ploutvích a dalece překrývá základní barvu. Ploutve se vyznačují pravidelně vytvořenými oblastmi s převážně „zlatožlutou“ barvou blíže těla, která je ve značném kontrastu k barvě těla a okrajovým zónám ploutví.

Butterfly - dvoubarevné („batrflaj“ - motýl)
Tělo a vnitřní strany ploutví jsou jednotně zbarveny, okraje ploutví se odlišují zřetelně jinou barvou. Barva těla a kombinace jsou různé.

Obrázek

4.5. Třída M (vícebarevná)

Barevné skupiny

Butterfly - vícebarevná
Nepárové ploutve se vyznačují nejméně dvěma ostře ohraničenými barevnými přechody k jiným barvám. Mohou se vyskytovat všechny barvy a barevné kombinace (také opakování barev).

Obrázek

Mramor
Barva „mramor“ může být různorodá. Základní rozdíl od jiných vícebarevných ryb je v tom, že rybám chybí barva ploutví a barvy na těle mají mramorový efekt. Jsou dva typy „mramor“. Tradiční „mramor“ má barevné tělo s bezbarvým nebo bílým „obličejem“ a s místy chybějící barvou. Na bezbarvých ploutvích jsou barevné skvrny. Objevují se nejméně dvě barvy. Barevný „mramor“ má jako základní barvu těla a ploutví masově červenou nebo bílou barvu. Tělo a ploutve mohou vykazovat směs barevných skvrn. Jsou možné všechny barvy. Žádaná je směs více barev s velkým kontrastem.

Obrázek

Vícebarevné
Tento pojem se těžce definuje a ponecháno porotě široké pole působnosti. Pod pojmem „vícebarevné“ nerozumíme však žádné pestré, nahodile zabarvené ryby. Jedná se o určitou definovanou kombinaci barev a kresby. Jsou zde možné všechny barevné kombinace a kresby, které se nevešly do ostatních barevných skupin.

Obrázek

B. Soutěžní výstavy

1 Předpoklady pro pořádání soutěžní výstavy

1.1. Přihláška

- Organizátorem výstavy se může stát každý, ať už jednotlivec, nebo organizace, instituce nebo sponzor.

- Aby se zvýšila úroveň soutěžních výstav a zabránilo se organizačním nesrovnalostem, je třeba, aby byla žádost o provedení výstavy podána na formuláři dle přílohy 1 „Žádost o uspořádání soutěžní výstavy“ popř. písemně jiným vhodným způsobem s udáním všech informací podle přílohy 1.

- K „Žádosti o uspořádání soutěžní výstavy“ podle přílohy 1 je třeba připojit úřední schválení veterinářem.

- Jestliže se uchází nějaký organizátor o zařazení do „mezinárodního mistrovství“, musí být žádost podána do 30. září předešlého roku.

1.2. Způsob hodnocení

- Jednotlivým výstavám nelze ponechat samostatný průběh.

- Kvůli koordinaci a souladu termínů, i kvůli zveřejnění (publicitě) je třeba zvolit, popřípadě určit osobu zodpovědnou za pořádání soutěžní výstavy. U ní je nutné všechny zamýšlené soutěžní výstavy včas nahlásit.

- Rozhodnutí, které soutěžní výstavy budou počítány jako „mezinárodní mistrovství“, se uskuteční společně se všemi pořadateli po přezkoumání a projednání žádostí. Ročně budou zařazeny do „mezinárodního mistrovství“ minimálně tři a maximálně pět soutěžních výstav.

2 Pořádání soutěžních výstav

2.1 Termíny

- Doporučujeme, aby se soutěžní výstavy prováděly současně s konferencemi nebo speciálními výstavami. Tím bude osloven větší okruh návštěvníků a zmenšuje se nutnost cestování.

2.2 Zveřejnění (publikování)

- Každou soutěžní výstavu by měl pořadatel inzerovat v odborných časopisech, u akvaristických organizací, popř. organizací pro chov labyrintek atd. Při tom je nutné stanovit všechny podmínky související s danou soutěžní výstavou. Jako podklad k tomu může sloužit příloha 2.

- Každé další zveřejnění je v kompetenci pořadatele výstavy dle místních možností v rozhlase, tisku apod. (za každé další zveřejnění je zodpovědný pořadatel).

2.3. Výstava

- Organizátor výstavy je povinen připravit takové podmínky, které zajistí dobrou prezentaci ryb.

- Musí připravit nádoby s obsahem asi 1,5 litru s vhodným umístěním na vhodném podstavci.

- Osvětlení by mělo být pokud možno ve směru od pozorovatele. To je důležité obzvlášť pro hodnocení.

- Je třeba zajistit stálou teplotu vody minimálně 24°C během výstavy. Při předpokládaných extrémních hodnotách vody je toto nutné oznámit předem.

- Pořadatel přijímá a umisťuje výstavní ryby do nádrží bez popisu. Je třeba vést listinu vystavovatelů podle přílohy 3.

- Ryby je třeba po celou dobu před hodnocením od sebe oddělit odpovídajícím odnímatelným stínítkem (přepážkami mezi nádržemi).

- Zaopatření ryb obstarává pořadatel.

- Další podmínky určí pořadatel na vlastní zodpovědnost.

2.3. Hodnocení

- Jsou jmenováni a pozváni minimálně tři hodnotitelé.

- V časovém harmonogramu výstavy je třeba naplánovat dostatečný prostor pro činnost posuzovatelů.

- Pro práci posuzovatelů je třeba vytvořit vhodné podmínky.

- Hodnocení může probíhat jednotlivě nebo ve skupině.

- Je třeba dát posuzovatelům k dispozici podklady dle přílohy 4 popřípadě 5 v dostatečném počtu. Které budou použity je na uvážení posuzovatelů.

3 Vyhodnocení soutěžních výstav

3.1. Vyhodnocení

- Za vyhodnocení soutěžní výstavy je zodpovědný pořadatel. Vyhotoví výsledkovou listinu podle přílohy 7 do zahájení výstavy a předá ji všem účastníkům soutěžní výstavy a osobě zodpovědné za pořádání soutěžní výstavy.

- Pořadatel je povinen popsat výstavní nádrže jménem vystavovatele a jeho umístěním podle přílohy 6.

- Následně pořadatel publikuje výsledky soutěžní výstavy vhodným způsobem v odborných časopisech.

3.2. Ocenění

- Ocenění vítěze náleží pořadateli. Minimálně tři nejlepší chovatelé obdrží poháry nebo odpovídající upomínkové předměty.

- Vítěz výstavy a vítězové tříd obdrží diplom, o předání dalších diplomu rozhoduje pořadatel výstavy.

C. Mezinárodní mistrovství

1 Předpoklady

1.1. Provedení

- Snahou je, aby se „Mezinárodní mistrovství“ konala každoročně.

- Pro jedno „Mezinárodní mistrovství“ se musí konat minimálně tři soutěžní výstavy. Maximální počet by měl být omezen počtem pěti soutěžních výstav.

- Pro koordinaci, provedení a hodnocení „Mezinárodní mistrovství“ je třeba určit všemi zúčastněnými organizacemi jednu zodpovědnou osobu.

1.2. Přihláška

- Každý se může ucházet jako pořadatel o uspořádání soutěžní výstavy podle odstavce C.

- Při rozdělení soutěžních výstav je třeba dbát na to, aby se konaly pokud možno v minimálně třech zemích.

1.2. Standard

- Hodnotí se podle jednotného standardu (viz. odst. B).

2 Vyhodnocení

2.1. Souhrn jednotlivých hodnocení

- Jen ten, kdo se zúčastnil minimálně tří soutěžních výstav, je zařazen do vyhodnocení „Mezinárodní mistrovství“.

- Účastníkům více než tří soutěžních výstavách se do hodnocení započítávají tři nejlepší umístění.

- Pro vyhodnocení se tři dosažená umístění sečtou. Ideální výsledek je tedy „3“. Při rovnosti rozhoduje o umístění součet tří dosažených bodových zisků.

- Vyhodnocení provede osoba zodpovědná za pořádání soutěžních výstav podle přílohy 8. Je také zodpovědná za publikování celkového hodnocení. K tomu je ale žádoucí spolupráce jednotlivých pořadatelů.

2.2 Ocenění

- Ocenění vítěze „Mezinárodního mistra“ provádí spolek labyrintních ryb, pořadatelé jednotlivých soutěžních výstav a získaní sponzoři pod koordinaci zodpovědné osoby.

- Ocenění jsou tři nejlepší účastníci „Mezinárodního mistrovství“.

D. Seznam použité literatury

/1/ Arndt Holm (1993): Standard Betta splendens. Regionalgruppe Cottbus.

/2/ Gonella Hans & Masillamoni, Rajiv (1997): Ratgeber Kampffische. Bede- Verlag, Ruhmannsfelden.

/3/ Linke, Horst (1998): Labyrinthfische. Farbe im Aquarium. Tetra-Verlag Gmbh, Münster.

/4/ Masillamoni, Rajiv & Schmidt, Jürgen (1998): Schleierkampffische. Bede- Verlag, Ruhmannsfelden .

/5/ Maurin, Marc & Schmidt, Jürgen (1997): Betta. Flossen und Farben. Aquarium live 1(1), bede verlag, Ruhmannsfelden, 26-33.

/6/ NN (1989): IBC Standards-Handbook. International Betta Congress.

/7/ NN (1989): Standard Betta splendens Schleierform. Zentrale Arbeitsgruppe „Labyrinthfische“.

/8/ Richter, Hans-Joachim (1982): Das Buch der Labyrinthfische. Neumann- Verlag, Leipzig – Radebeul.

/9/ Arndt Holm (2002): Standard zur Bewertung von Betta splendens. Regionalgruppe Cottbus.

G. Poznámky

Se souhlasem autora vydáno pro vnitřní potřebu AKVA CZ.

Zpracováno na základě Standard zur Bewrtung von Betta splendens - 2. přepracovaného vydání z března 2002 vydaného:
Regionalgruppe Cottbus (RGC)
- Regionalgruppe der Internationalen Gemeinschaft für Labyrintfische (IGL)
- Regionalgruppe des Europäischen Anabantoid Club (EAC) pod redakcí Arndt Holma.

Překlad z německého originálu: Mgr. Jitka Hlávková
Odborná a obsahová úprava: Slavomil Boudný, Ing. Vladimír Hulman
Technické zpracování: František Bláha
Titulní obrázek: Martin Rose

1. české vydání
Hradec Králové, leden 2003
Uživatelský avatar
To-Chu
Správce fóra
 
Příspěvky: 2231
Obrázky: 88
Registrován: čtv črc 27, 2006 4:09 pm
Poslední návštěva: úte črc 24, 2018 6:11 pm
Bydliště: Olomouc
Poděkoval: 9
Získal poděkování: 31
Národní vlajka:
Czech Republic
Pohlaví: Muž

Zpět na Soutěžní standardy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron